Šachový klub
TJ Neratovice

14.10.2012

Vydřená plichta v prvním kole regionální soutěže

Spadané listí a rychlý pokles teplot nám dávají najevo, že podzim už je tady a s ním přichází i nová šachová sezona. V prvním kole nám los postavil do cesty hosty z Buštěhradu, které jsme v rámci regionálního přeboru přivítali vůbec poprvé, alespoň co moje paměť sahá.

            Utkání by se dalo označit dnes již zlidovělým termínem „Sněženky a machři“. V sestavě hostů se objevily hned tři zástupkyně něžného pohlaví a součet věku soupeřů na druhém až čtvrtém prkně byl nižší než kteréhokoli našeho hráče na třetí, čtvrté, respektive páté šachovnici.

            Řekl bych, že jsme všichni trochu podlehli prvnímu dojmu. Nemohu samozřejmě mluvit za ostatní, ale mé úvahy byly prosté: Já si snad zahraju zajímavou partii na první desce a patrně proti papírově silnějšímu soupeři podlehnu a kluci zařídí body. Hosté však hned zpočátku velice jasně naznačili, že přijeli pro víc než výprask a pár zkušeností.

            Po hodině hry vypadala situace tragicky! Na páté desce hrající Vašek měl o kvalitu méně a visela mu figura, na třetí ztrácel Zdeněk střelce v dost zavřené pozici bez výhledu na protihru. Na čtvrté šachovnici nedokázal Ferda za obětovaného pěšce v zahájení získat dostatečnou kompenzaci. Tradiční tahoun Honza Verner na druhé stál také jako „užitečné hospodářské zvíře“ a moje pozice by se dala hodnotit snad jako jediná pozitivní. To co se před zápasem mohlo jevit jako jednoznačná záležitost, se jako mávnutím kouzelného proutku proměnilo na boj o čest.

            Nejprve rupnul Vašek a brzy po něm i Zdeněk. Spojuje je fakt, že kapitulovali v pozici, kde měli v koncovce čistou věž méně. Naději nám vrátil Honza, který nějakým způsobem z nepříjemné situace vymanévroval, dostal své figury do poněkud „šachovějších“ pozic a zvládnul koncovku. Nevím přesně, jak probíhal závěr jeho partie, ale jeho soupeřka někde přišla o věž. Honza své vítězství komentoval jako „utrpené“.

            V okamžiku, kdy Ferda dobyl pěšce zpět a začal vypadat velmi aktivně, dostal jsem já nabídku remízy. Upřímně řečeno mi moje pozice přišla lepší a navíc jsem příliš nevěřil ve Ferdovo vítězství, tak jsem v bitvě pokračoval. Následující okamžiky ukázaly moje rozhodnutí jako prozíravé. Ferda se dostal do věžovky s jediným pěšcem, kterého však nedokázal prosadit a tak skončila jeho partie plichtou. Nyní jen moje výhra nám mohla zachránit alespoň bod.

            Rodila se pomalu, jelikož jsem celou partii koncipoval jako snahu znemožnit soupeřovi jakoukoli aktivní hru. Ale nakonec se mi podařilo vylákat jeho pěšcovou hradbu před králem a do oslabené pozice jsem pronikl svoji kavalérií. Po pár výměnách a zoufalém pokusu o nástup na dámském křídle oponent po čtyřech hodinách hry vzdal tři tahy před vynuceným matem.

            Zápas tedy neskončil tak zle, jak vypadal po prvních pár hodinách, ale mnohé naznačil. Jednak nás snad konečně probudil z letního šachového spánku a druhak ukázal, že mladí hráči z nás žádný respekt mít nebudou.

 

Cayman Pharma Neratovice „D  2,5 – 2,5  Sokol Buštěhrad „E“

1) Veselý Jiří  1 – 0  Buk Václav

2) Verner Jan  1 – 0  Tajovská Martina

3) Stypa Zdeněk  0 – 1  Nová Michaela

4) Utratil Ferdinand  0,5 – 0,5  Vrbová Eva

5) Bartoň Václav  0 – 1  Varadi Ondřej

Autor: Jiří Veselý

---

Komentáře k tomuto článku

Přidat příspěvek

Jméno:
Email:

Text: