Šachový klub
TJ Neratovice

01.11.2015

V 1.lize bylo áčko jen krůček od překvapení: Neratovice - Jičín 3,5:4,5

O víkendu si áčko odbylo domácí prvoligovou premiéru v zápase s vysoce favorizovaným soupeřem z Jičína. Jelikož ambiciózní hosté v 1.kole trochu překvapivě zaváhali, bylo jasné, že na zápas s námi budou muset dorazit v plné síle. A skutečně, s výjimkou jedné šachovnice byla ELOvá převaha jičínských více či méně patrná na všech šachovnicích. Ostatně například já jsem hrál na 7.šachovnici (!) s velmistrem Vološinem, což myslím není úplně standardní ani v Extralize.

Úvod zápasu bohužel poznamenal organizační chaos. V hale měly být připraveny nastavené hodiny, jelikož nikdo z nominované neratovické sestavy nebydlí V Neratovicích - což se nestalo. Hodiny jsme následně sice nalezli, ovšem se špatně nastaveným módem pro hru. Následovalo horečné studium komplikovaného návodu, jelikož daný model hodin neznal ani rozhodčí (nemusí), ani nikdo z našich hráčů nominovaných k zápasu. Zkoumání a testování nám zabralo asi 20 minut. O ty pak hosté chtěli následně posunout čas. A následné studium přeřizování času nám zabralo dalších 15 minut, které už jičínští tolerovali. Patrně nechtěli vejít do historie šachu jako 1.tým, který vyhraje zápas na neschopnost domácích nastavit hodiny... No v každém případě probíhala "v kabině" domácích po zápase hodně živá diskuze.

Samotný zápas jsme tedy odstartovali s 20minutovým mankem, které na klidu úplně nepřidá. Skóre utkání otevřela remíza 2 ostřílených borců na 1.desce. Náš jediný velmistr v sestavě si udržoval optickou převahu bílými i v přechodu do koncovky, ale reálné šance hry na výhru pozice moc nenabízela.

Následovala Jirkova remíza na 4.desce černými, což proti teoreticky silnějšímu soupeři není žádná vada na kráse. Navíc se mi zdálo, že ze zahájení mohl bílý možná vytěžit i víc, jelikož trochu otálel s akcemi na královském křídle.

Do vedení se hosté dostali na 8.šachovnici. Martinův soupeř zvolil opticky klidné zahájení, čímž ho asi naštval. Náš hráč pak totiž začal vymýšlet nejrůznější kreativní postupy, jak získat iniciativu. Trochu přitom pozapomněl, že v šachových kruzích bývá dobrým zvykem před otevřením centra z něho nejprve uklidit svého krále. V kombinaci se špatným časem si bílý v podstatě jen počkal, až si náš hráč sám naběhne na vidle.

Další bod jsem samozřejmě nechtěně hostům nabídl na 7.šachovnici. Vzhledem ke kvalitám mého soupeře se ovšem nejednalo o nějaké mimořádné překvapení. Přesto ještě ve střední hře jsem byl se svou pozicí spokojený. Nejprve jsem ovšem svým 19.tahem uspěchal snahu o zpětný zisk obětovaného pěšce. Po správném 19.f5 by černý musel řešit nepříjemné problémy. Tím jsem přišel o výhodu. Po 2.nepřesnosti už získal výhodu soupeř, a tu už do konce partie jen zesiloval. Dvě chyby za partii už asi velmistrům k bodu stačí...

A průběžných 1:4 se měnilo skóre po výhře hostů na 2.šachovnici. Tam dlouho statečně bojoval černými matador našeho šachu, Josef Přibyl, naopak s jedním z velkých talentů současného českého šachu, Jiřím Kočiščákem. Domácí borec bojoval jako lev. Nejsem si úplně jistý, jestli je zápis partie správně - ale pokud ano, tak měl ve 40.tahu pan Přibyl dokonce k dispozici vyhrávající pokračování (40.-f5+). Nakonec si ovšem dlouhá obrana vyžádala své a hostující hráč přetavil svůj dlouhodobý tlak v zisk bodu.

Paradoxně za tohoto velmi nepříznivého stavu jsem byli jen malinký krůček od konečné remízy! Nejprve snížil ztrátu vítězstvím na 6.šachovnici Lukáš. Jeho protivník si od zahájení držel střídavě mírný a velký poziční tlak. Pak ovšem strategicky ledabyle uzavřel postupem pěšce na b6 svůj hlavní trumf, b sloupec. A naopak umožnil přes sousední a sloupec devastující invazi čené dámy do svého týla.

O udržení výhry hostí rozhodla remíza na 2.šachovnici. Jestliže v předchozím zápase s Vlašimí odehrál Honza Vykouk asi "nejklidnější" partii, pak proti Jičínu to byla naopak suverénně největší "řežba". Náš hráč využil lehké extravagance černého v zahájení, a místo poklidného průběhu zvolil pokračování, kdy se dámy obou hráčů zakously do týla soupeře s nepřehlednými důsledky. V přesném posouzení klíčové pozice mi trochu brání chyba v zápisu (pochybuji, že bílý mohl dát 1tahový mat), ale je zřejmé, že pozice bílého byla minimálně v jednu chvíli vyhraná. Zdaleka ne ovšem nijak jasně. Partie postupně přešla do velmi divoké koncovky, která byla také asi v 1 moment vyhraná. Ale opět, pro člověka bez počítače téměř neviditelně. Dokonce ani v závěru partie si nikdo z přihlížejících nebyl jist výsledkem, ovšem počítač má přes drobnou materiální převahu bílého (jezdec za 2 pěšce) o nevyhnutelné remíze zcela jasno. Impozantní partie se šťastnějším koncem pro hosty.

Konečnou podobu dala zápasu výhra Zdeňka Háby na 5.desce. Ten ovšem musel partii trochu zbytečně vyhrávat vlastně 2x. Nejprve totiž přetavil převahu ze zahájení postupně v zisk 2 pěšců. Pak ovšem taktickou chybou ztratil kvalitu a pozici mohl hrát na výhru spíše černý. Soupeř ovšem chybu gentlemansky opětoval a partie přešla do koncovky střelce a jezdce proti věži při 3 pěšcích na stejném křídle na obou stranách. Černý mohl pozici asi ubránit, ale když nechal postoupit černého pěšce na g4, byla už obrana velmi komplikovaná. A v praktické partie se ukázala i jako neřešitelná.

Veliká škoda. Jen málo chybělo k senzační remíze. Ale soutěž je teprve na začátku, a tak jedeme dál. V dalším kole navštívíme historický Vyšehrad.

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku