Šachový klub
TJ Neratovice

Vlastní výpravě předcházely určité nejasnosti ohledně ubytování ze strany pořadatelů. Několik posledních týdnů jsem trávil střídavě e-mailovou a telefonickou komunikací ve snaze zjistit, kde vlastně budeme bydlet (ubytování jsem ústně potvrzeno měl, ale stále jsem nemohl zjistit jméno hotelu či hotelů). Omluvou pořadatelům budiž fakt, že zajistit ubytování několika stovkám hráčů s téměř denně měnícími se požadavky není určitě žádná legrace. Navíc požadavky velmistrů a asi i mezinárodních mistrů byly vyřizovány ve „zvláštním režimu“. Vše se očividně definitivně uzavřelo až poslední večer před turnajem, a hlavně proto byly mé předchozí pokusy marné.

Nutno poznamenat, že vlastní organizace turnaje se jevila jako velmi zdařilá. Po společenské stránce (místo, prostory, televize, atd.) se jednalo o jednu z nejlepších šachových akcí v ČR, kterých jsem se zúčastnil. Vše bylo navíc podpořeno na konec září naprosto luxusním počasím.

Zaslechl jsem jen zdálky něco o ojedinělých problémech s ubytováním, ale k detailům jsem se nedostal. Hrací prostory Historického sálu ve společenském domu Casino Ingo byly více než důstojné - prakticky na začátku hlavní kolonády Františkových Lázní. Jejich jediný nedostatek se projevil jen ve velmi teplém sobotním počasí, kdy hrací podmínky zejména na předních stolech nápadně připomínaly teplotou a vlhkostí zájezd do africké džungle. „Naštěstí“ jsme se 2. hrací den vzdálili čelním stolům na přijatelnou vzdálenost a už bylo chvílemi i co dýchat.

Celkové účinkování našeho družstva bylo asi lepší, než ukazuje konečný výsledek zde http://www.chess-results.com/tnr25448.aspx?lan=5 .

Ten poznamenaly negativně 2 fakty. Za prvé, herně se nám hrubě nepovedlo jen poslední kolo, které ale bohužel na turnajích hraných olympijským systémem (prostý součet všech uhraných bodů všemi hráči družstva) významně rozhoduje o konečném výsledku.

Za druhé, zdálo se mi, že většina našeho družstva byla 1. hrací den více střízlivá (začínalo se až odpoledne). U 2. bodu se ale může jednat jen o čistě subjektivní pocit. Já jsem totiž pochopitelně šťastně ženatý, chodím spát včas a mám tudíž jen zprostředkované informace o nočním životě během takového turnaje. Kdyby ale někteří naši hráči chodili spát po rušné noci dejme tomu třeba mezi 3. -5. hodinou ranní, mohli by druhý – vlastně stejný - den ráno působit třeba unaveně… Ale to jsou jen povrchní úvahy. J

Dovolím si shrnout naše výsledky po jednotlivých kolech. Zároveň upozorňuji, že vše beru jen ze své perspektivy, která je při turnaji v rapidu víceméně ohraničena jen mými občasnými pohledy vpravo a vlevo od své šachovnice. O nějakých obchůzkách a sledování partií nemůže být ani řeč.

1. kolo: Děčín B (5:0)

- jediné naše vítězství s nulou a téměř bezproblémová záležitost. Všem všechno vyšlo.

2. kolo: Zlín (0,5:4,5)

- hráli jsme na 3. stole – nejvýše v turnaji – s extraligovým družstvem. Snad jen Lukášovi Černíkovi ukázal poměrně rychle velmistr Polák, jak se vyvrací některé podezřelé výstavby. Jinak se vesměs dlouho bojovalo. Já jsem možná nemusel prohrát střelcovku s pěšcem méně, Martin se zase jen díky velké spotřebě času připravil o výhru v koncovce dámy proti 2 střelcům. Přesto alespoň zaznamenal čestný půlbod.

3. kolo: Děčín A (4:1)

- cenné vítězství s naším tradičním druholigovým soupeřem. Vše ale neprobíhalo hladce. Já jsem vstupoval do koncovky věž + střelec na obou stranách s pěšcem méně, ale musím se výjimečně pochválit za sehranou věžovku. Martinovi pomohl jednotahově soupeř v pozici, kdy Martin musel usilovně bojovat o remízu. Jako tradičně byste si po zahájení asi nevsadili ani na Romanovu výhru.

4. kolo: Líně A (3,5:1,5)

- poctivě vybojovaná výhra, při které zejména Roman a Vláďa porazili papírově silnější soupeře. Cenná je ale i Lukášova výhra – hráči nad ELO 2200 se už neporážejí snadno.

5. kolo: Bohemians (0:5)

- výsledkově debakl (naše jediná prohra s nulou), ale po velikém boji. Popel na hlavu si musím sypat hlavně já. Soupeře jsem ve střední hře přehrál a získal figuru. Pozice ale zůstávala komplikovaná. Figuru jsem proto raději vrátil za „technicky vyhranou“ koncovku s pěšcem víc. To bych ale nesměl s minutou na hodinách odevzdat jednotahově figuru… Lukáš asi taky neměl poměrně zbytečně odevzdávat pěšce – mezinárodní mistři si to už většinou pohlídají….

6. kolo: Pretty Women (2:3)

- 2. hrací den nám začal příjemně jen tím, že jsme hráli proti ryze dámskému – a vystupováním velice sympatickému – družstvu. Bohužel i tato příjemná stvoření dokážou v zápalu boje kousat, o čemž jsme se přesvědčili hlavně mi s Lukášem. Lukáše nachytala bývalá účastnice kandidátských bojů o titul mistryně světa v taktických nedbalkách (myšleno jen obrazně!). Mě zase překvapila bývalá mistryně republiky svoji kreativitou, se kterou dokázala vykouzlit útok po stěží korektní oběti pěšce. A to ještě přijal Roman nabídku remízy v technicky prohrané pozici jen kvůli tomu, že jeho soupeřka si nevěřila, že by ho do zbývající minuty zmatila… Naopak, na hodiny analýzy zralou pěknou partii vyhrál Martin. Takže nejtěsnější prohra.

7. kolo: Karlovy Vary (2,5:2,5)

- další náš již tradiční soupeř z 2. ligy. Ve vážných partiích se nám na tohoto bojovného soupeře nedaří, ačkoli jsme často na většině šachovnic papírově silnější. A i tentokrát pouze remizujeme, i když máme na 4 šachovnicích z 5 vyšší ELO. Smutným hrdinou je tentokrát Martin. Nejprve odmítá remízu v totálně remízové pozici. A když mu na hodinách zbývá už jen něco málo přes minutu, zamyslí se ve stále jasně remízové pozici a jednotahově nastaví věž… Naopak hodně zabojoval Roman, který „kouzlil“ v koncovce čistě těžkých figur.

8. kolo: Světlá n.S. (4:1)

- poměrně jasná výhra, i když se většinou dlouho bojovalo. Jen Lukáš se zjevně ještě potýkal se zbytkovým alkoholem, takže si vlezl ve vyrovnané pozici do téměř studiového jednotahového samomatu. Hezkou obětí se pak blýskl Martin, se svou poziční výhrou jsem byl spokojen já.

9. kolo: Sokolov (1,5:3,5)

- v turnaji hrálo téměř 50 družstev, a my jsme paradoxně přesto hráli většinu zápasů s týmy z naší skupiny 2. ligy… Tento zápas jsme ale odehráli herně asi nejhůře z celé soutěže, a to i přesto, že některé výsledkově dopadli ještě hůře. Bohužel byl tento zápas pro naše konečné umístění tím klíčovým! Jen na ukázku: Lukáš jen remizoval s kvalitou navíc…  Martin měl v jednu chvíli tuším snad i celou věž navíc, ale v závěrečné blicce asi s minutou na hodinách materiál poztrácel a nakonec si vlezl do matu (který po chvíli oboustranného zamyšlení překvapil i jeho soupeře) … Já jsem také asi mohl sehrát lépe materiálově vyrovnanou věžovku, ale s mým silným volným pěšcem…

Celkově lze jednoznačně nadprůměrně hodnotit výsledek Romana (6/9, performance 2206), který platil na soupeře především svojí bojovností. S jeho originálním pojetím partií si málokterý soupeř v omezeném čase dokázal poradit. Navíc podle mě patří v republice k nejlepším hráčům z hlediska poměru výsledek partie/délka spánku. To znamenitě demonstroval hned 1.den Spokojený můžu být z hlediska svého performance (ELO body uhrané v turnaji v. skutečné vlastní ELO) i já (5/9, performance 2197). Snad jen promarněná výhra ze zápasu s Bohemians je mou jedinou kaňkou na celkové spokojenosti. Víceméně standardní výsledek z hlediska performance předvedl i Vláďa (4/9, performance 1990), který navíc svojí přítomností zachránil naši účast. I jeho bojovnost byla příkladná. Martin očekával asi lepší výsledek než 4,5/9 (performance 2153). Určitě na něho měl, ale měl by přestat hledat v posledních 3 minutách ty nejlepší tahy a spokojit se jen s „dobrými“. Jen v tomto turnaji se tak připravil odhadem o 1,5-2 body. A Lukáš určitě nebude spokojený se svými 3,5/9 (performance 2139). Sehrál ale takové 2 miniturnaje: 1. den 3/5 po výborném výkonu jeho hlavy, 2. den téměř katastrofálních 0,5/4 po výborném výkonu jeho jater a ledvin.

Na závěr doufám, že podobně vydařená akce s naší účastí by mohla proběhnout i příští rok. Snad i s drobným výsledkovým reparátem. To ale neznamená, že naše letošní 21. místo ze 48 zúčastněných družstev (při našem nasazení na 17. místě) hodnotím jako propadák ;-)