Šachový klub
TJ Neratovice

02.12.2007

Paráda, Áčko vítězí v Pardubicích 5:3!

V dalším ligovém zápase jsme jeli do Pardubic v roli papírových outsiderů. Zvláště, když nám marodka eliminovala dva kmenové hráče a další dva nastoupivší hráči rovněž nebyli zdravotně zcela v pořádku.

Otázkou zůstávala skutečná sestava Pardubic. Jejich soupiska je teoreticky 3. nejsilnější v soutěži, ovšem skutečně nastupující sestava bývá té teoreticky nejsilnější silně vzdálená. Částečně za to může termínová kolize s extraligou (ve které účinkují někteří hráči ze soupisky 2. ligy), částečně nevím. Faktem zůstává, že ani tentokrát nebyli domácí ani zdaleka v nejsilnější sestavě. „Pozitivní“ stránkou této skutečnosti je ovšem to, že teoretická příprava na takového soupeře se pohybuje mezi velice obtížnou a skoro nemožnou.

Zápas byl nesmírně bojovný a dramatický. Řekl bych, že většina partií nakonec skončila jinak, než vypadala v průběhu vlastního zápasu. Rozhodující pro celkový výsledek zápasu byl určitě fakt, že se výsledkově chytili naši 3(!) hráči, kteří v úvodních kolech vyšli bodově naprázdno (M. Bargel, P. Baran a V. Kučera). První dva se ani tentokrát nevyhnuli drobným taktickým chybám, které ovšem dokázali v dalším průběhu napravit. A rozhodující pro výsledek byl klíčový bod Vládi. Doufejme, že se tito hráči chytli a v dalších kolech potvrdí stoupající formu.

V samotném zápase kupodivu skončila první moje partie na 3. šachovnici. Překvapivé to bylo jednak proto, že končívám spíše mezi posledními, a jednak proto, že zahájení vypadalo ze strany soupeře poměrně nebezpečně. Ve své bleskové předzápasové přípravě jsem se zapomněl podívat u svého soupeře na jednu možnou variantu. Ano, správně, přesně tu, která se hrála v partii. Na řadu proto z mé strany přišla čistá improvizace, kterou mi večer doma při rychlé analýze kupodivu schválil – byť s drobnými výhradami – i dnes všemu rozumějící software. Soupeř se ještě v průběhu zahájení odhodlal k na první pohled nebezpečné, ale na druhý pohled nekorektní, kombinaci. Buď si špatně přepočítal materiál, který mu po kombinaci zbude, nebo hrubě přecenil své útočné možnosti ve finální pozici. V každém případě se mi už zbytek partie hrál docela příjemně.

Následně soupeř vyrovnal na 6. šachovnici, což mě trochu mrzelo. Roman N. rozehrál partii velice dobře. Když jsem k ní poprvé a podruhé přišel, jeho soupeř očividně strategicky trpěl. Zdálo se, že je jen otázkou času, kdy a kde se Roman proti pasivně bránícím černým figurám prosadí. Když jsem k partii přišel potřetí, Roman už v časové tísni ztrácel dámu za věž… Jak k tomu došlo, jsem nepátral (a partie dosud nemám), ale analýzy po partii potvrzovaly moji úvodní domněnku o strategicky vyhrané pozici bílého. Škoda. Roman by se měl možná trochu zamyslet, zda je nutné s takovou pravidelností vyhledávat časové tísně, ve kterých si často kazí dobře započaté dílo.

Naštěstí brzo poté strhnul vedení zpátky na naši stranu na 5.šachovnici hrající druhý Roman B. Při přechodu do střední hry obětoval pěšce za „zajímavější“ pozici. Z čistě teoretického hlediska se o oprávněnosti této oběti myslím dalo hovořit jen stěží. Ovšem v partii nakonec zvítězilo Romanovo pragmatické hledisko. Při přechodu do koncovky soupeř pěšce vrátil (o vynucenosti návratu můžu bez partie jen polemizovat). Potom ovšem ve zdánlivě jasně remízové koncovce začal kupit drobné a větší chyby, až se najednou ocitl ve zcela prohrané věžovce.

Následně skončila tuším partie Lukáše na 2. šachovnici. Po sotva zdůvodnitelné ztrátě času svým bělopolným střelcem během zahájení se ocitl v nepříjemné pozici. Dá se s trochou nadsázky říci, že jako bílý bojoval většinu partie o vyrovnání, kterého nakonec dosáhl. Jeho figury byly o poznání hůře koordinovány než soupeřovy, navíc musel hlídat i ne zcela jistou 1. řadu. Pro pořádek je ovšem třeba říci, že cestou do této nepohodlné pozice ukořistil i nějaké pěšce. A je možné, že v jednu chvíli toho mohl asi lépe využít a soupeře pod hrozbou větších výměn materiálu vytlačit z útočných pozic. S remízou byl ovšem po předchozím průběhu docela spokojen.

Brzy na to remizoval i Peter. Ze zahájení ovšem nevyšel nejlépe a musel se dlouho bránit. Při občasném proběhnutí okolo jeho partie se mi zdálo, že se ubránil za cenu pěšce. To nebylo ovšem důležité, neboť tou dobou už zbyly na šachovnici jen těžké figury a nestejní střelci. Navíc pěšci byli silně blokovaní a ten přebytečný pěšec bílého navíc byl opožděný a slabý. Pak to ovšem bílý se snahou hrát za každou cenu na výhru přehnal a při mém dalším průchodu okolo šachovnice už měl pěšce navíc Peter, a útok bílého se rozplýval. Nicméně Peter si nakonec naběhl do jedné z posledních léček bílého, takže konečným výsledkem byla koncovka nestejných střelců a stejných pěšců. Tudíž remis.

Vedli jsme tedy o bod, ovšem zbylé partie vypadaly velmi dramaticky. Martin měl na 1. šachovnici na první pohled stejně daleko do udržení pozice, jako Vláďa na 8. šachovnici do výhry. A Filipovu partii jsme upřímně od střední hry považovaly za odepsanou. Pak se ale vše v dobré – tedy pro nás – obrátilo.

Martin začal na 1. šachovnici černými velmi dobře a svoji prostorovou převahu proměnil v nebezpečného volného pěšce. Pak se mi ovšem (alespoň zdálky) zdálo, že se snažil další průběh příliš forsírovat. A místo toho, aby ponechal soupeři menší přívod kyslíku, a začal tlačit i na královském křídle, udělal na dámském křídle asi zbytečný průvan. Přechod do remízové koncovky by asi až tak nevadil, kdyby k němu Martin nepřidal i poměrně zbytečné přehlédnutí pěšce. Stalo se tak někdy okolo 40. tahu, tuším, že ještě při dohrávání Martinovy časové tísně. Vzniklá věžovka s krytým volným pěšcem bílého navíc vypadal poměrně nebezpečně. Ovšem Martin se dostal na tempo včas k aktivní protihře a koncovku nakonec udržel.

Rozhodující bod získal Vláďa. Při přechodu do střední hry se nejprve zdálo, že bílými bude trochu strádat díky slabině na c4. Ovšem během střední hry se mu tuto slabinu podařilo vyměnit za jiného soupeřova pěšce. Pak se dostal poměrně překvapivě, a zároveň hezky, k nečekanému útoku, který soupeř odvracel za cenu pěšce. Vypadalo to ovšem, že by vzniklá koncovka věží a nestejných střelců měla být – i s ohledem na dvojpěšce bílého – spíše remízová. Nicméně závěr partie sehrál Vláďa velice dobře. Bez možnosti přehrání partie si netroufnu říci, jakým poměrem se na tom podílela výborná hra Vládi a jakým případná slabší obrana soupeře, ale konec už byla hra na jednu branku.

Závěr zápasu obstarala partie Filipa. Přestože hrál vedle mě, stihnul jsem si jeho partie více všimnout (díky svým problémům v zahájení) jen 2x. Poprvé měl černý sice krále relativně v centru, ovšem schovaného za silným pěšcovým centrem. A pokud jsem to správně na prstech spočítal, měl v tomto centru i 1 pěšce navíc. Když jsem si Filipovu partii prohlížel podruhé, měl už pěšce navíc on. Nevýhodou ovšem bylo, že se mu přitom nedostávalo jedné figury. Zbytek partie už byl jen o neustálém obtěžování ne zcela zabezpečeného černého krále a postupném zlepšování koordinace černých figur. Jsem přesvědčený, že neomylný software by partii za černého dotáhl do vítězného konce. Ovšem absence emocí u počítačů na úkor „brute force“ je nám lidem naštěstí cizí. Takže když si černý hodně zbytečně vlezl do 2. časové tísně a svoji - v jednu chvíli výbornou pozici – spíše ještě zhoršil, byla Filipova taktická nabídka remízy pro obě strany nejspíše vysvobozením. A mohli jsme se vydat na nad očekávání veselou cestu domů…

V následujícím kole hostíme doma největšího favorita letošního ročníku naší ligové skupiny. Vzhledem k očekávané sestavě soupeře můžeme další bodový přírůstek očekávat jen stěží, ovšem kvalita soupeřů slibuje alespoň zajímavé hráčské zážitky.

Výsledky na jednotlivých šachovnicích:

ŠK Rapid Pardubice 3:5 TJ Neratovice
1. Pačovský Jiří 2274 ½ - ½ 2144 Bargel Martin
2. Šklíba Martin 2255 ½ - ½ 2226 Jandourek Lukáš
3. Zeinert Michal 2133 0 - 1 2184 Purnoch Josef
4. Veselý Tomáš 2123 ½ - ½ 2125 Umanec Filip
5. Outulný Pavel 2198 0 - 1 2133 Burda Roman
6. Smutný Jan 2170 1 - 0 2029 Novotný Roman
7. Daněk Pavel 2024 ½ - ½ 2139 Baran Peter
8. Novák Aleš 2064 0 - 1 2067 Kučera Vladimír

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku