Šachový klub
TJ Neratovice

22.02.2015

Notně oslabené áčko dokázalo zvítězit v Děčíně 5:3

Hned 4 hráči základní sestavy se omluvili z nejrůznějších důvodů před 8.ligovým kolem. A mimo jiné, rovnou i první 2 šachovnice. Do Děčína jsme tedy cestovali s vědomím, že nás čeká hodně těžký souboj. Domácí se pohybují trochu pod své možnosti blízko pásma sestupu a bylo jasné, že nebudou chtít prodat svoji kůži zadarmo. Jelikož děčínští ze základní sestavy vynechali jen 3.desku, profesor Arpad Elo by asi mírně favorizoval je.

Úvod zápasu poznamenaly 2 překvapivé momenty. Nejprve mi můj soupeř, hrající bílými na 3.desce, nabídl nečekaně v 10.tahu remízu v běžné teoretické pozici. Pro jistotu jsem si zkontroloval ostatní partie, jestli snad někdo z našich hráčů už nestihl někde něco přehlédnout. Ale důvody pro nabídku remízy byly zřejmě nešachové a černými proti hráči o cca 100 ELO bodů silnějšímu jsem nenašel moc dobrých důvodů pro odmítnutí.

Druhý moment už pro nás tak příznivý nebyl. Lukáš Jandourek si černými poměrně dobře poradil se soupeřovou netradiční výstavbou v Caro-Kannu. V pozici, kdy už prakticky nemusel řešit žádné vážnější problémy, zjevně uspokojen vývojem, polevil v koncentraci. Výsledkem byla grandiózní hrubka, při které právě vyvinutý jezdec na pole e7 odříznul ústupová pole svému černopolnému střelci na c5. Bílému pak jen stačilo střelce napadnout pěšcem a bylo jednotahově po partii. Marně vzpomínám, jestli jsem Lukáše někdy viděl zahrát ve vážné partii podobnou minelu... Zjevně mu brzké ranní vstávání s dlouhou cestou na zápas příliš nesvědčilo.

Jelikož tou dobou jsem nebyl nijak zvlášť nadšený ani z našich pozic na 5. a 8.šachovnici, skoro hodinu jsem trochu trnul, jelikož hodně spokojený jsem byl jen s naší pozicí na 2.šachovnici. Pak se však začalo vše obracet v náš prospěch. Nejprve zremizoval svoji partii Vojta na zmiňovaném 5.prkně. Protivník ho zjevně zaskočil v zahájení. Což může být problém, pokud obětujete pěšce, jako Vojta v tomto případě. Přesto se poměrně kreativně snažil o aktivní protihru, což se mu z větší části podařilo a po nejrůznějších peripetiích partii dovedl k dělbě bodů. Něco mi ale říká, že si stejnou variantu nebude chtít v dohledné době zopakovat.

Uklidnění a hodně důležitý bod pak zaznamenal i debutant v naší sestavě, na poslední šachovnici hrající Víťa Doležal. Zahájení sehrál bílými trochu nestandardně a relativně krotce. Z přijatého dámského gambitu utekl do katalánských pozic a chvilku jsem zkoumal, jestli se mu vůbec podaří s nějakou výhodou dobrat obětovaného pika na c4. Jeho protihráč ovšem tak trochu rezignoval na strategii a začal řešit všechny problémy pozice takticky. Víťa postupně vykrýval jeho taktické hrozby a průběžně začal inkasovat pěšce, takže z deficitu 1 pěšce se za chvíli dostal do plusu dokonce 2 spojených pěšců na dámském křídle. A to už černého nespasil ani přechod do koncovky nestojnopolných střelců...

Pěknou partii sehrál Míla Vanka. Ze zahájení toho bílými zase tolik nevydoloval, ale postupně se mu podařilo převést partii do konstalace, kdy jeho jezdec v kombinaci s věží a dámou měl očividně navrch proti soupeřovu bělopolnému střelci - plnícímu spíše roli vyššího pěšce - se stejnou kombinací materiálu. Navíc náš hráč připravil v nastupující časové tísni opravdu krásnou kombinaci, která mohla vyústit až ve studiový mat černému králi uprostřed šachovnice. Protihráč se ovšem zřejmě nechtěl dostat do nějaké učebnice se šachovými diagramy a odevzdal kvalitu, což byla v dané pozici víceméně jen jiná forma kapitulace.

Spolu s Mílou patří k velkým tahounům družstva v letošním roce i Roman Burda. Potvrdil to i v neděli. Trochu bezradného soupeře postupně dotlačil až do lepší koncovky s věží a černopolným střelcem na obou stranách. Markantní byl ovšem rozdíl v působnosti obou věží. Soupeřova totiž plnila pouze roli jakéhosi bodyguarda svému b pěšci, což jak uznáte není důstojná role pro takovou figuru. Rozhodující výhodu pak Roman získal centralizací svého krále, zatímco soupeřova z centra vytěsnil až na smutnou základní řadu, kde vydržel až do své kapitulace. Hezký výkon.

Rozhodujícího půl bodu pro naše vítězství pak získal na 2.šachovnici nestárnoucí pan Trmal. Možná by se mnou nesouhlasil v termínu získal, protože on spíše půl bodu ještě ztratil. Svého protivníka totiž postupně opravdu pěkně strategicky přehrál až k zisku čisté kvality. Při přechodu do koncovky se ovšem přepočítal a nekorektně obětoval pěšce. I pak sice ještě mohl soupeře ještě o něco důkladněji vyzkoušet, ale s kvalitou za pěšce byla daná pozice už hodně blízko plichty.

A poslední půlku si připsal Martin. I on však většinu partie tahal za delší provaz a téměř jistě mohl zkušeného soupeře někde více potrápit. V časovce se ovšem dopustil nepřesnosti, po které bylo zjevné, že je bez šance na výhru a naopak aktivizací věže získal lehkou převahu černý. Duel však skončil objektivně spravedlivou remízou.

Vzhledem ke stavu naší soupisky jsem měl před zápasem docela obavy, ale celý tým podal velmi soustředěný výkon a za celé utkání jsme se dopustili snad jen 1 vážné chyby. Proto si naší výhry opravdu vysoko cením. Náš bodový spolubydlící v čele, Jičín C, ovšem také naplno bodoval, a dokonce přidal bod navíc ve skóre. Běh směrem k 1.lize proto pokračuje za podobných podmínek dalším kolem, kdy doma hostíme Litoměřice.

Tabulka

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku