Šachový klub
TJ Neratovice

20.03.2016

MISE SPLNĚNA! Po výhře nad rezervou Nového Boru bude hrát áčko 1.ligu i příští sezónu

V 10.kole 1.ligy jsme se vypravili do Nového Boru, abychom zkusili proměnit druhý mečbol na udržení v 1.lize po hrubě nepovedeném utkání s Českými Budějovicemi. Soupeř byl s výjimkou jedné divoké teoretické možnosti téměř jistě zachráněn, takže jeho potenciální sestava byla poměrně velkou záhadou. Nám se po dlouhé době naopak hlásili do boje téměř všichni.

Po příjezdu na místo jsme ze zvědavosti jako první pátrali po tváři dlouhodobě nejsilnějšího českého šachisty, ale naštěstí/bohužel marně. Tak třeba za rok... :-) Sestava domácích vykazoval i řadu jiných děr po hráčích s ELO nad 2300, takže naše akcie na šachové burze o něco stouply.

Krátce po začátku zápasu přišla nečekaná nabídky remízy na 7.šachovnici. Její odmítnutí pro Janka, hrajícího černými figurami, by nevypadalo příliš logicky. Jak se hned po partii ukázalo, domácí hráč se potřeboval prát s nějakými bacily spíše než se šachovým protivníkem.

Jinak byl ale úvod utkání hodně divoký. Na řadě šachovnic vznikly záhy krajně nejasné pozice, často s nejrůznější materiální nerovnováhou, ze kterých se mohly urodit všechny 3 výsledky. Snad jedinou klidnější výjimkou byla partie Zdeňka Háby na 5.desce. Jeho mladý soupeř nerozehrál partii bílými zrovna moc ambiciózně, nicméně i tak pozice skrývala určitou porci pozičních i taktických nuancí. Ani tady nebyl žádný zásadní důvod v rovné pozici odmítat nabídku remízy ze strany domácího hráčei.

Fantastickou partii sehrál na 3.šachovnici Honza Vykouk. Ze zdánlivě klidné dámské indické se záhy vyklubala pozice, kde létaly pěšci, kvality, figury a věže ve velkém. A jako bonus zůstali oba králové uvězněni v centru. Celou řadu průběžných obětí nakonec Honza korunoval moc pěkným tahem 22.-Vh6, po kterém už bílý partii asi nemohl zachránit. Ukázalo se, že všichni králové zadržení v centru jsou slabí, ale někteří jsou ještě slabší. Partii vřele doporučuji k přehrání!

Velikou divočinu představovala i partie Martina na 8.prkně. Tady ale vše začalo velmi kvalitní domácí přípravou černé, která dostala Martina do pozice, ve které zdánlivě získával kvalitu za pěšce. Zaplatil za to ovšem značně zatoulanou dámou, jejíž odchyt neustále visel ve vzduchu. A jako bonus měla černá velice silné pěšcové centrum. Po prohrané partii hýřil náš hráč svým obvyklým optimismem ohledně své pozice. A opravdu - pokud máte souběžně puštěný počítač, pak je pozice bílého možná i o trochu lepší. Ale v praktické partii je situace úplně opačná. Černá má mraky útočných pokračování a bílý musí často nacházet jediné tahy. Takže až tolik nepřekvapí, že se nakonec Martin prohrávající chyby dopustil.

Zajímavý byl také duel pana Přibyla na 2.desce. Jeho ještě mladý, ale už zkušený soupeř, rozehrál černými partii s očividnou snahou strhnout iniciativu na svoji stranu. V partii se střídala celá řada zajímavých strategických motivů (namátkou visací pěšci, volný pěšec, dvojice střelců, 2.řada, apod.), aby vše po velkém boji nakonec skončilo korektní remízou.

Rozdílový bod jsme nakonec získali na 6.šachovnici. Moje partie přešla z Grünfeldovy indické do struktury typické spíše pro slovanskou s a6. Soupeř ovšem přehlédl můj poněkud netypický tah věží, která si jen zdánlivě vlezla do vidlí. Tento tah ve skutečnosti využil zajímavým způsobem motivy hned 2 vazeb - po sloupci i po diagonále - k zisku pěšce. Přestože se soupeř snažil nějakým způsobem ještě vykouzlit protiútok na královském křídle, vše jsem si vcelku bezpečně pohlídal k zisku celého bodu.

Náročný boj čekal Petra černými na 1.desce s talentovaným domácím mladíkem. Náš hráč opět prezentoval kvalitní přípravu, ze které partie relativně brzy zamířila do koncovky věže a střelce proti věži a jezdci. Domácí hráč dokázal partii ještě kreativně zkomplikovat nadějnou obětí střelce, ale Petr nakonec půlku uhájil v teoreticky jasně remízové věžovce s pěšcem méně. Důležitý půlbod.

Velkou část zápasu jsme odehráli s jakousi vědomou rezervou na 4.šachovnici. Tam se totiž podařilo Jirkovi ve střední hře získat dámu za věž a figuru. Bylo tedy jasné, že se hraje pouze o to, zda partie dokáže vyhrát, nebo "jen" remizovat. Jirka postupoval velice dobře a dopracoval se až do koncovky samotné dámy s 2 pěšci proti věži a střelci s 1 pěšcem. Už v časové tísni, po skoro 6 hodinách hry, ale nakonec souhlasil s remízou (která garantovala naši výhru v zápase). Paradox spočíval v tom, že v dané pozici byl vynuceně trojtahově vyhraný (dokonce s vynuceným matem po několika dalších tazích)). I to se stává, ale hlavně už bez vlivu na naše konečné vítězství.

S rezervou 1 kola se nám tak podařilo dosáhnout hlavního cíle letošní sezóny, a sice udržení v 1.lize po naší premiérové sezóně v této soutěži. Skvělý úspěch! A jako bonus se momentálně sluníme dokonce na 4.místě tabulky. O důvod k oslavě po posledním domácím zápase s Gropem Praha je tak už teď postaráno...

Tabulka

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku