Šachový klub
TJ Neratovice

Hodně podstatný zápas čekal béčko v 7.kole 2.ligy na půdě Slavoje Litoměřice. Se svým tradičním dlouholetým přístupem "bohatým brát, chudým dávat" jsme odevzdali řadu "povinných" bodů týmům, které jsou v tabulce za námi. A ty pak musíme pracně získávat zpět s družstvy tabulkově výše postavenými. A to  byl právě případ klání s Litoměřicemi, které byly před vzájemným duelem o 6 bodů před námi.

 

 

Nebývá sice zrovna zvykem, aby na 1.desce nastupoval 4.hráč soupisky, ale budiž. Ostatně v letošní 1.lize jsme si to už vyzkoušeli i s áčkem. Naštěstí má ale béčko poměrně širokou (a hlavně vyrovnanou) lavičku, takže výpadky v sestavě nejsou tak citelné. Kromě toho hodně ELO bodů sedělo i na domácí lavičce náhradníků.

 

 

Průběh zápasu byl dost divoký. Zhruba během 3.hodiny hry byste asi špatně tipovali výsledky většiny partií, které se obracely s neuvěřitelnou rychlostí. Po pár letech týmových zkušeností jsem však během zápasu nikdy neměl pocit, že bychom měli prohrát - ze zápasu jsme si drama udělali spíše  sami.

 

 

Jako první jsem remizoval svoji partii na 1.desce. Zkušený domácí matador mě sice trochu zaskočil v zahájení, ale relativně dobře jsem se s tím popasoval. Po výměně 2 párů lehkých figur získaly moje figury potřebný prostor a remíza v dané pozici mi přišla jako zcela korektní řešení.

 

 

Krásnou ilustrací toho, jak si ze zápasu udělat drama, byla prohra Romana Burdy na 8.prkně. Jeho soupeř černými zcela vyrovnal hru a nabídl našemu kapitánovi remízu. Ačkoli jsem mu doporučoval ji přijmout, u Romana jako tradičně převládl jeho bojový duch a optimismus nad objektivním hodnocením pozice. A za několik tahů přišla fatální taktická chyba...

 

 

Naštěstí poměrně záhy srovnal Petr na 5.desce. Po partii se sice peskoval za přehození tahů v zahájení, ale to byl asi jediný moment, který mu lze vytknout. Zbytek partie sehrál pozičně výborně a trochu tápajícího soupeře vůbec  k ničemu nepustil.

 

 

A ve zbytku partií už se děly nejrůznější kolotoče. Vypadalo to, že Janek na 2.desce získá ze zahájení velmi slibnou pozici, ale pak přehlédl poměrně jednoduchou taktiku, která ho stála centrálního pěšce. Naštěstí náš hráč nepropadl panice. A navíc jeho pozice už byla natolik dobrá, že i přes ztrátu pika nabízela relativně zajímavou kompenzaci, kterou Janek dotáhl až k remíze.

 

 

K velikým šílenostem docházelo v partii Romana Novotného na 4.šachovnici. Materiální rovnováha se v dané partii narušila někdy okolo 15.tahu a do konce už se nikdy nevrátila. Z nerůznějších bláznivých variant uvedu například soupeřovu nevyužitou možnost obětovat dámu za 3 lehké figury. Pozápasová analýza jen této varianty nám zabrala asi hodinu času v hospodě... Roman byl sice narozdíl ode mě (neoprávněný) optimista - zřejmě hodně důvěřuje dámám - ale naštěstí do dané varianty nešel ani protihráč. Vybral si jiné. Po nervy drásajícím průběhu nakonec slavil úspěch Romanův hodně odvážný přístup.

 

 

Nevím, co už vymýšlet za komentáře k Martinovým partiím, protože jejich průběh je kopíráková záležitost. Hodně kreativní přístup ve vytváření aktivní hry, ztráta spousty času a čekání, jak to v časovce dopadne. Tentokrát blbě, protože Martin přehlédl poměrně trapnou ztrátu pěšce, které mohl triviálně předejít. Soupeřova následná oběť kvality už se vysloveně nabízela. Martinův král zůstal uvězněn pod strašnou palbou bílé dvojice střelců a dámy, zatímco černá dáma zůstala až neuvěřitelně uvězněná někde na a5.

 

 

Další kapitolou v naší snaze zápas co nejvíce zkomplikovat byl Danův souboj na 7.šachovnici. Dan se dostal v zahájení pod nepříjemný tlak, který vyústil ve ztrátu pěšce. Naštěstí se přitom černému povedlo výrazně znehodnotit pěšcový kryt bílého krále, což mělo koncovce dámy a věže na obou stranách garantovat relativně snadnou plichtu. A domácí hráč ji prý skutečně nabídl. Jenže opět zaúřadoval optimismus našeho kapitána, který Dana dotlačil k pokračování partie. Výsledkem byly psychicky vyčerpávající stavy celého našeho týmu při sledování věžové koncovky s pěšcem méně. Naštěstí si bílý vybral až příliš přímočarou variantu, vedoucí k neodvratné remíze.

 

 

Což byl v podstatě důvod k oslavě, protože souběžně už delší dobu jen dohrával technicky vyhranou koncovku Míra. Ani jeho cesta k rozhodujícímu bodu nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Když jsem ve střední hře viděl jeho krále trvale uvězněného v centru a řadu potenciálních pěšcových slabin, žádný větší obnos bych na jeho výhru nevsadil. Naštěstí začal jeho protivník dost tápat a zcela přehlédl dynamické možnosti bílého. Byl za to potrestán ztrátou figury a posléze transformací do už zmiňované, technicky relativně jednoduše prohrané (nebo vyhrané) koncovky (záleží na úhlu pohledu).

 

 

Těsné, asi zasloužené, velice důležité - tak by se dalo shrnout naše vítězství. A možná i klíčové pro udržení ve 2.lize - alespoň to tak zatím vypadá. Do konce soutěže je však ještě daleko. Do dalších zápasů však můžeme jít po nevydařeném úvodu už o poznání klidnější. V dalším kole nás doma čeká poněkud nevyzpytatelný Jičín C.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TJ Neratovice "B"