Šachový klub
TJ Neratovice

02.03.2008

2. liga - po velkém boji o krok blíže k udržení

Partie ze zápasu si můžete přehrát zde. 

V 9. kole jsme doma přivítali družstvo Říčan. Šlo o další důležitý zápas s jedním s konkurentů v boji o udržení, neboť hostující družstvo nám téměř slyšitelně dýchá v tabulce na záda. Přitom Říčany patří téměř k inventáři druholigových soutěží a teoretická síla jejich sestavy by jim měla zajišťovat spíše klidnější střed tabulky. Ovšem ve sportu naštěstí nerozhodují jen papírové předpoklady.

I v našem duelu byly Říčany papírovým favoritem, neboť na 6 z 8 šachovnic měli teoreticky silnější hráče. Ovšem jak jsem již naznačil, šachy jsou především o praxi, a tak podle teoretických předpokladů skončila pouze 1 partie z 8. Samotné utkání se přitom pro nás v úvodu vyvíjelo poměrně slibně, takže jsme mohli být poměrně dlouho optimisty „v mezích zákona“. Pak se ovšem průběh několika partií dramaticky obrátil a v závěru jsme bojovali o holý život (= o remízu). A když uvedu, že remízu jsem musel zachraňovat v poslední partii ve věžové koncovce s 2 pěšci méně, je myslím patrné, že lze nedělní odpoledne završit i klidnějším způsobem. A nyní k vlastnímu průběhu zápasu.

Nejprve naplno zabodoval Roman Burda na 5. šachovnici. Soupeř obětoval v zahájení pěšce za náznak lepšího vývinu. Místo toho, aby ovšem pokračoval v agresivní hře, začal hrát nesmírně krotce (8.-fe6), a Roman prostě pěšce v pohodě udržel. Jak se navíc Romanovy figurky postupně rozehrávaly, začal díky špatné soupeřově pěšcové struktuře získávat další a další materiál. A když ho už měl spoustu, soupeře to pochopitelně přestalo bavit.

Další bod přidal po chvíli kuriózním způsobem na 6. šachovnici druhý Roman, Novotný. Oba hráči sehráli relativně krotké zahájení hodně ostře a po několika kombinacích došlo k oběti (výměně?) bílé dámy za 2 věže. Zdánlivě si materiálně trochu polepši bílý, ovšem jeho král při celé transakci přišel o pevný pěšcový kryt, takže na něho začalo docela foukat. Uprostřed napínavé bitvy – v situaci, kterou šachové programy hodnotí víceméně jako dynamicky vyrovnanou – ovšem bílý nečekaně překročil čas! Domníval se, že časová kontrola proběhla už po 30. tahu (asi nešťastně v podvědomí zafixovaný limit z jiné soutěže). Hezký dárek, který jsme ovšem gentlemansky zakrátko vrátili na jiných šachovnicích.

O půl bodu blíže k cíli nás na 7. šachovnici posunul Jarda. Nutno ovšem podotknout, že v partii podal trochu bezkrevný výkon – skoro to vypadalo, že se s remízou vnitřně spokojil už od začátku. Přitom šlo o jednu ze 2 šachovnic, kde jsme byli teoreticky silnější. V zahájení soupeři částečně znehodnotil soupeřovu pěšcovou strukturu výměnou za odevzdání dvojice střelců. A od té doby už ale jen čekal, jestli soupeř někde strategicky nebo takticky neuklouzne. A protože soupeř neuklouznul a naopak jeho bušení na Jardova obranná vrata chyběla špetka invence, body se dělily. Z ženského hlediska by se to dalo popsat jako partie, kde jeden nechtěl a druhý nemohl – výsledek byl stejný.

Říčanský finiš odstartoval hostující Straka vítězstvím na 8. šachovnici nad Vláďou. Nutno poznamenat, že se jednalo o vítězství dosažené čistě strategickou cestou. Symbolem Vláďovy prohry se stal především nešťastný bělopolný střelec. Toho Vláďa vyvinul ve 4. tahu, ale do konce celé partie pro něho nenašel uplatnění. Přitom zejména někdy během 15.-20.tahu tento střelec doslova volal po převodu na diagonálu a6-f1, později alespoň na diagonálu c8-h3. Ale marně, nikdo ho neslyšel. ;-) A když k tomu Vláďa přidal bílému další objekt útoku v podobě trochu neopatrného tahu pěšcem h6-h5, soupeř už si jen spolehlivě ohlídal taktické hrozby černého a po zisku pěšce proniknul rozhodujícím způsobem do černého tábora.

Naše naděje ještě naposledy posílil na 2. šachovnici Lukáš. Ten má letos výbornou formu a padá mu tam doslova všechno. Jeho soupeř odehrál zahájení, řekl bych, zcela bezradně. Takže Lukáš si naprosto v poklidu získal pěšce a jal se ho realizovat. Záludnost realizace spočívala ve faktu, že kromě jedné věže na každé straně zůstaly na šachovnici již jen nestejnopolní střelci. Ale jak už to v této sezóně bývá – s veškerou úctou k Lukášově výbornému výkonu – když už to nejde, musí mu trochu pomoci soupeř. Lukášova dobře stojícího krále se bílému – nebo černému? :-) - podařilo zpasivnit, a bílý se ocitl blizoučko k remíze. Potom ovšem nechal trestuhodně utéci černého pěšce, který se zastavil až o mantinel…

Za zdánlivě veselého stavu 3,5-1,5 se ovšem nabízel domácím velmi neradostný pohled na 3 mizerné pozice. První své trápení ukončil na 4. šachovnici hrající Filip. Přitom už od zahájení vypadala jeho pozice docela optimisticky. Mám pocit, jakoby soupeře trochu zaskočil volbou zahájení. Ten vzápětí obětoval asi lehounce nekorektně – nicméně určitě velmi zajímavě – figuru za 2 pěšce. Vlastně asi za 3, neboť při letmém pohledu na partii není patrné, jak by měl černý bezbolestně zabránit ztrátě dalšího pěšce. V dalším průběhu partie se černý snažil marně získat relativně slabého c pěšce bílého – bílý kontroval protiútokem na osamocené černé pěšce na královském křídle. Postupně se dále měnily další a další figury, což posunovalo blíže k vytoužené redukci materiálu spíše bílého. Z tohoto pohledu si dovolím lehce kritizovat výměnu 1 páru věží. A jak tak bylo stále více patrné, že o remízu bude bojovat spíše černý, tak si k završení neštěstí nechal Filip docela snadno ulovit jezdce. Pak už to bylo o ničem.

A vzápětí na 1. šachovnici stav „vyrovnal“ Martin. Jeho partie měla pro tuto sezónu typický průběh. Se svým relativně úzkým repertoárem se stává často obětí domácích příprav soupeřů. Tentokrát ho hostující hráč zaskočil ve španělce zřídka vídaným „Marshallem“ v „Anti-Marshallu“ (další důkaz toho, že v dnešní době už se dá hrát fakt skoro všechno…). Martin se s nástrahami pozice pral docela statečně, ovšem neúprosně mu přitom ubíhal čas. A v duchu celé letošní sezóny přišly v časové tísni rozhodující chyby se ztrátou materiálu. Naše diskuze o významu času v šachové partii, kterou jsme vedli po Martinově poslední porážce v minulém kole družstev, se zatím ještě minula účinkem. Tak snad příště ;-)

Nakonec se rozhodovalo v souboji obou kapitánů na 3. šachovnici. Černými hrající Martina Kořenová (v šachovém světě hodně známá dříve i pod dívčím jménem Holoubková) uhnula poměrně brzy z teorie, takže došlo na vlastní tvorbu. Bílými se mi nepodařilo z prostorové převahy vytvořit nic konkrétního (když pominu očividně jen dočasný zisk pěšce). Naopak Martina potvrdila při přechodu do protiútoku, jak dovede velmi nebezpečně zacházet s iniciativou. V jednu chvíli to sice trochu přehnala s obětí dalšího pěšce, o které jsem podvědomě věděl, že není zcela korektní. Nedílnou součástí partie jsou ovšem i šachové hodiny, takže jsem se s rychle ubývajícím časem rozhodl raději pro přechod „klidné“ remízové koncovky. Zcela zjevný remízový charakter pozice mě ovšem ukolébal natolik, že jsem zahrál obrovskou chybu, za kterou bych hrubě vypeskoval i hráče o řadu výkonnostních tříd slabšího. Frustrován vlastní hrubkou jsem plynule prošel kolem 1 remízové možnosti (38.Je6) do prohrané koncovky věž plus pěšec proti věži plus 3 pěšci. Tuto se mi nakonec podařilo zachránit, když černá spotřebovala cestou příliš mnoho času na řešení určitých technických problémů pozice. V permanentní časové tísni neměla dostatek klidu na nalezení vyhrávajícího pokračování, a tak jsem v jednu chvíli využil skutečnosti, že daná pozice se bude opakovat potřetí a vyreklamoval jsem remízu.

Před posledními 2 koly se nicméně jen nepatrně vyjasnila situace v boji o sestup, kde tak trochu do bot začíná téct Kutné Hoře. Kromě 2 poměrně jasných sestupujících ale stále nemůže úplně klidně spát dokonce ani šesté (!) Vrchlabí, které stále ještě může být teoreticky třetím, posledním sestupujícím. Pro nás bude klíčový zápas dalšího kola se zatím jasně poslední Lysou B. V případě naší výhry už by se náš možný sestup posouval někam hodně do oblasti teorie. Takže snad už po dalším kole si budeme moci v klidu vydechnout.

Výsledky na jednotlivých šachovnicích:

Neratovice - Říčany 4:4
1. BARGEL Martin (2144) - VORÁČEK Miroslav (2171) 0:1
2. ČERNÍK Lukáš (2143) - SVOBODA Václav (2190) 1:0
3. PURNOCH Josef (2184) - KOŘENOVÁ Martina (2234) ½:½
4. UMANEC Filip (2125) - FOJTŮ Petr (2121) 0:1
5. BURDA Roman (2133) – BLÜMEL Otto (2213) 1:0
6. NOVOTNÝ Roman (2029) – KOJETSKÝ Pavel (2147) 1:0
7. NETUŠIL Jaroslav (2090) – FOJTŮ Jan (2019) ½:½
8. KUČERA Vladimír (2067) – STRAKA Jaroslav (2136) 0:1

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku